Já noční oblohy jsem královna,
Luna jasná, chladná, stříbrná.
Vždy, když Vesmír pokyn dá,
jedna fáze druhou vystřídá
já vplouvám do večerních červánků
a hladím spáče po spánku,
svůj tmavý závoj rozhrnuji
a třpytivé hvězdy po něm rozsévám,
někdy tvář svou mráčkem zahaluji,
jindy zář zas do všech koutů rozlévám.
Mám velikou moc magickou
i mořské vlny ovládám svou vůlí,
mám svoji vůni typickou,
hvězdám také příkaz dám,
aby oblohou vždy od východu do západu pluly.
I vy někdy podlehnete kouzlu tomu
a vydáte se po římse domu,
já dobře vás vždy ohlídám
a vrátím zas zpět peřinám.